|
|
Sýpka ve Slaném
Mívaltová, Markéta ; Urbánek, Libor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo nelézt vhodný způsob nového využití historického objektu barokní sýpky tak, aby rozšířila a posílila strukturu vybavenosti města ideálně se zaměřením pro děti a mládež. Další okruh řešení bylo samotné urbanistické propojení původního objektu s uliční sítí města. Bakalářská práce se věnuje rozpracování architektonického návrhu rekonverze barokní sýpky. Konkrétní způsob intervence byl při zadání ponechán na volbě studenta v závislosti na zvolené strategii. Samotný stavební program je definován jen rámcově a je možné jej rozšířit o další funkce. Ačkoliv bylo možné se funkce spojené s dětmi a mládeží nedržet a najít úplně jiné využití, nakonec jsem se po analytické části projektu k tomuto tématu opět vrátila. Díky své lokaci se totiž řešená stavba stává ideálním adeptem pro vytvoření volnočasového zázemí nejmladší generaci. Sýpka je situována na okraji historického centra Slaného, kde se v bezprostřední docházkové vzdálenosti nachází několik škol a školek. Je proto možné počítat v návrhu s využitím prostor jak v odpoledních volnočasových hodinách, tak například během vyučování v kreativních nebo sportovních předmětech.
|
|
|
Sýpka ve Slaném
Mívaltová, Markéta ; Urbánek, Libor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo nelézt vhodný způsob nového využití historického objektu barokní sýpky tak, aby rozšířila a posílila strukturu vybavenosti města ideálně se zaměřením pro děti a mládež. Další okruh řešení bylo samotné urbanistické propojení původního objektu s uliční sítí města. Bakalářská práce se věnuje rozpracování architektonického návrhu rekonverze barokní sýpky. Konkrétní způsob intervence byl při zadání ponechán na volbě studenta v závislosti na zvolené strategii. Samotný stavební program je definován jen rámcově a je možné jej rozšířit o další funkce. Ačkoliv bylo možné se funkce spojené s dětmi a mládeží nedržet a najít úplně jiné využití, nakonec jsem se po analytické části projektu k tomuto tématu opět vrátila. Díky své lokaci se totiž řešená stavba stává ideálním adeptem pro vytvoření volnočasového zázemí nejmladší generaci. Sýpka je situována na okraji historického centra Slaného, kde se v bezprostřední docházkové vzdálenosti nachází několik škol a školek. Je proto možné počítat v návrhu s využitím prostor jak v odpoledních volnočasových hodinách, tak například během vyučování v kreativních nebo sportovních předmětech.
|
|
|
Poezie dětem Františka Hrubína
Nakamura, Rieko ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poezií pro děti Františka Hrubína, a sice jeho třemi sbírkami: Říkejte si se mnou, Dvakrát sedm pohádek a Sviť, sluníčko, sviť. První kapitola je věnována stručnému vývoji české poezie pro děti do poloviny 20. století, dále lidové slovesnosti a především lidové poezii. V druhé kapitole je představen život Hrubína a jeho celková tvorba pro děti. Třetí kapitola se zabývá z hlediska formálního, obsahového, zvukového a jazykového výše uvedenými sbírkami. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány čtyři vybrané básně. František Hrubín patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. Vedle literatury pro dospělé se z celého srdce věnoval dětské tvorbě a je považován za velkého tvůrce moderních dětských básní. V nich vycházel z lidové poezie - především říkadla. Jeho básně jsou kompozičně i tematicky rozmanité, jsou plné radosti a naděje.
|
|
|
Poezie dětem Františka Hrubína
Nakamura, Rieko ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poezií pro děti Františka Hrubína, a sice jeho třemi sbírkami: Říkejte si se mnou, Dvakrát sedm pohádek a Sviť, sluníčko, sviť. První kapitola je věnována stručnému vývoji české poezie pro děti do poloviny 20. století, dále lidové slovesnosti a především lidové poezii. V druhé kapitole je představen život Hrubína a jeho celková tvorba pro děti. Třetí kapitola se zabývá z hlediska formálního, obsahového, zvukového a jazykového výše uvedenými sbírkami. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány čtyři vybrané básně. František Hrubín patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. Vedle literatury pro dospělé se z celého srdce věnoval dětské tvorbě a je považován za velkého tvůrce moderních dětských básní. V nich vycházel z lidové poezie - především říkadla. Jeho básně jsou kompozičně i tematicky rozmanité, jsou plné radosti a naděje.
|
|
|
Reprezentace světa očima dítěte
TALÍŘOVÁ, Elmira
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vypravěčských strategií při reprezentaci světa očima dítěte v dílech českých (popřípadě světových) autorů 1. poloviny 20. století. Je zaměřena zejména na román Černá tlupa Egona Hostovského, román Janka Olgy Barényi a Bylo nás pět Karla Poláčka. Práce je pojata nejen teoreticky z hlediska vypravěčských strategií, ale i z pohledu dobového historického a kulturního kontextu, v němž dílo vzniklo.
|
|
|
Dětský aspekt ve vybraných dílech anglo-amerických autorů
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na fenomén dětského vypravěče/postavy jako hlavního aktéra a zprostředkovatele fikčního světa v literatuře pro dospělé. V první kapitole se věnuje především teoretickému vymezení pojmu vypravěč jako významné naratologické kategorii. Druhá kapitola přináší vymezení literatury pro děti a mládež vůči literatuře primárně určené dospělému čtenáři a hledá jejich vzájemné inspirace. Především však přináší vymezení pojmu dětský aspekt. V praktické části se práce zabývá stylistickou analýzou, tematickou interpretací a komparací čtyř narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella, Dobré ráno, Harri Stephena Kelmana a Cesta Cormacka McCarthyho. Tyto texty, které spojuje dětský vypravěč/postava, nejsou primárně určené dětskému čtenáři. V tom spatřuji jistou autorskou strategii, která se ovšem stává plně funkční v případě, že je zde zachována autenticita dětského vypravěče/postavy. Dochází zde tedy k záměrnému užití prvků, které bychom mohli spojit právě s pojmem dětský aspekt. Cílem této práce je propojení pojmu dětský aspekt se specificky vymezenou literaturou pro dospělé. Dále si kladu otázky, proč se v literatuře pro dospělé užívá dětských vypravěčů/postav a jaké jsou jejich funkce, jakým způsobem a do jaké míry nám dětský vypravěč/postava může zprostředkovat fikční svět, jaké je dítě ve sledovaných textech, jak vidí svět kolem sebe, jak nám sděluje, co vidí, myslí si a cítí a jaké možnosti přináší autorovi popis světa skrze dětskou optiku.
|
host ::
RSS.